Moravský zemský archiv v Brně byl založen v roce 1839 na popud moravských stavů. Původním cílem archivu, jak ho formuloval první zemský archivář Antonín Boček, byl systematický výzkum a shromažďování archivních pramenů týkajících se dějin Moravy. Archiv se zpočátku neopíral o existující písemné registratury a byl spravován moravským zemským výborem. Od roku 1855 však Moravský zemský archiv, i přes svůj charakter jako instituce zemské samosprávy, plnil roli archivu pro nejvyšší zemské, politické, soudní a samosprávné orgány na Moravě. Během 19. století archiv několikrát změnil své sídlo a v roce 1907 získal nové a důstojné prostory v zemském domě na Žerotínově náměstí.

Po druhé světové válce Moravský zemský archiv postupně přebíral rozsáhlé množství archiválií z oblasti Moravy, včetně archivů šlechtických rodů, klášterů a zrušených zemědělsko-lesnických archivů. Po roce 1990 začal také získávat archiválie od soukromých firem. Dlouhou dobu neměl archiv svoji vlastní budovu, která by byla funkčně určena a přizpůsobena potřebám archivu a proto se v druhé polovině 20. století řešily prostorové problémy pomocí různých depozitářů. Moravský zemský archiv měl celkem pět pracovišť v Brně a několik depozitářů po celé jižní Moravě.

V průběhu let se objevovaly snahy vybudovat novou budovu archivu, až v roce 2003 vláda České republiky rozhodla o výstavbě nového účelového sídla. Stavba byla dokončena 29. listopadu 2007, stála celkem 685 761 757 Kč a v následujících letech byly sem archiválie přesunuty z většiny depozitářů. Od roku 2007 se Moravský zemský archiv aktivně zapojoval do projektů digitalizace archiválií, včetně digitalizace církevních listin, matrik a indikačních skic stabilního katastru.

Budova v roce 2008 dostala ocenění Stavba roku.

V současné době má knihovní fond Moravského zemského archivu 150 tisíc svazků – tj. přibližně 6 km knih. Průměrný počet přírůstků za rok je cca 1000 svazků.

⮚ Oficiální stránky ⮘