Bohunice jsou mimořádné tím, že jsou pojmenovány podle kultury obyvatel, kteří v této oblasti žili v dávné minulosti. Tato kultura se nazývá bohunicien a datuje se do mladého paleolitu.

Původně samostatná obec, která byla k Brnu připojena v roce 1919.

Bohunice, které byly poprvé zmíněny roku 1237 v majetku premonstrátského kláštera v Brně-Zábrdovicích. Nachází se na zvlněném území, které se svažuje k levému břehu řeky Leskavy. Historické jádro obce tvořilo Morávkovo náměstí a Rolnická ulice, avšak v osmdesátých letech 20. století bylo zničeno v rámci výstavby nového sídliště. Toto sídliště zabralo velkou část katastru a vytvořilo novou urbanistickou strukturu, která zasáhla i sousední Starý Lískovec, původně vesnici řadového typu s domy v údolí na obou březích Leskavy, poprvé připomínanou v roce 1314. Dnes jsou Bohunice a Starý Lískovec katastrálním územím vymezeným ulicí Jihlavskou, dopravními přivaděči, dálnicí a ulicí Ukrajinskou s kolonií garáží.

Území samotného sídliště (původně Sídliště československo-sovětského přátelství), má rozlohu 3,02 km², podélného tvaru ve směru východ-západ. Na východní straně je Ústřední hřbitov, na jihu rychlostní komunikace Praha-Bratislava, na západě dálniční přivaděč a na severu fakultní nemocnice a univerzitní kampus.

❮ ❯

Budování nových obytných domů výrazně ovlivnilo život obyvatel Bohunic. Půda, na které se po generace hospodařilo, stromy a domy musely ustoupit stavebním pozemkům. Největší devastace proběhla při „přestavbě Bohunic“, kdy byla část původního jádra obce v letech 1984-1989 nahrazena obytným komplexem dvanácti patrových domů s 1 350 byty. Hustota zastavění v této oblasti dosáhla neobvykle vysoké hodnoty 155 bytových jednotek na hektar. Jedinou památkou na zaniklé historické centrum Bohunic je kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1871 uprostřed panelových domů. Archeologický výzkum na místě odhalil pozůstatky starověkých kultur, což dokazuje, že první lidé se v této oblasti usadili před více než čtyřmi tisíci lety v pozdní době kamenné.

Protože sídliště bylo původně pojmenováno jako „Sídliště československo-sovětského přátelství“, byly řady ulic pojmenovány po sovětských republikách, městech, politikách, kosmonautech a významných bitvách druhé světové války (např. Arménská, Běloruská, Gruzínská, Moldavská, Ukrajinská, Uzbecká, Maršála Zacharova, Zápotockého, Švermova, Šmeralova, Juranova). Po roce 1989 došlo k přejmenování několika ulic v katastru Bohunic a Starého Lískovce, například ulice Kalininova (dnes Labská), Sverdlovova (dnes Vltavská) a Maršála Zacharova (dnes Dlouhá).

Fakultní nemocnice Brno

Hlavním základem brněnské nemocnice byl Chorobinec, který byl vystavěn podle projektu Oskara Pořísky roku 1934 a téhož roku byl i otevřen. Během druhé světové války sloužily budovy chorobince jako záložní vojenský lazaret. Po válce byl chorobinec obnoven v září 1945 a o čtyři roky později byl zestátněn a přejmenován na Státní léčebnu pro choroby stáří. V roce 1952 byl však přeměněn na kliniku infekčních chorob. Další změny nastaly v první polovině 60. let, kdy byla poblíž bývalého chorobince postavena nová budova psychiatrické kliniky, která byla uvedena do provozu v roce 1965.

V roce 1969 začala výstavba centrální části podle projektu architekta Spurného. Kvůli různým důvodům však realizace probíhala pomalu a první objekty, včetně dvou budov pro internát zdravotních sester a hospodářsko-technického zázemí, byly dokončeny až v roce 1980. O dva roky později byla jako první dokončena gynekologicko-porodnická klinika nové Fakultní nemocnice s poliklinikou Bohunice. V roce 1989 byla otevřena centrální výšková budova lůžkového traktu (pavilon L) pro 1028 lůžek, která se stala dominantou bohunické nemocnice. V tentýž rok začala pracovat většina klinik a byl slavnostně otevřen i sedmnáctipatrový lůžkový objekt. V roce 1992 byl otevřen komplex centrálních operačních sálů, který byl největší na Moravě. Po sametové revoluci byla výstavba dalších objektů zastavena.

Po roce 2000 začal Fakultní nemocnice Brno procházet dalším výrazným rozvojem. V roce 2001 byl dokončen Patologicko-anatomický ústav, následující rok bylo dokončeno Transfuzní oddělení a začala stavba ambulantního traktu. V roce 2006 byl otevřen pavilon X Diagnosticko-terapeutické centrum. V průběhu posledního desetiletí došlo k rozvoji pozemků okolo nemocnice, kde vznikl univerzitní kampus, obsahující zázemí pro teoretické ústavy Lékařské fakulty.

Od roku 2023 plánuje Fakultní nemocnice Brno výstavbu nového porodnického komplexu v hlavním bohunickém areálu, který sloučí obě gynekologicko-porodnická pracoviště. Současně bude prodána nevyhovující budova porodnice na Obilním trhu.

Více historie najdete ZDE.